Cykloklub

Col d´Izoard v roce 2004

Autor: Honza Hakl   04/05/07

Přejezd této silničářské mekky ve směru jih > sever jsme uskutečnili 23. července 2004 v rámci akce Tour de France na živo 2004. Vyráželi jsme z Guillestre, kde jsme spali v parádním kempu, údolím řeky Guil po silnici D902 , po které jsme až k odbočce před Chateau Queyras jeli 2 dny před tím na třetí nejvyšší sedlo – Col d Agnel (2744 m n.m.). Silnice až k odbočce na Ceillac vede vysoko nad údolím ve skalách, chvílemi se pěkne zužuje a dokonce se projíždí i několika tunýlky. Jeden neosvětlený s horším povrchem v klesání k řece za to opravdu stojí (s tmavými brýlemi na očích jsme málem lehli). Za tímto tunelem už je odbočka na Ceilac i malá přehrada a silnice sklesá k řece, kterou přejede na levou stranu. Pak se jede v údolím s proměnlivou šiřkou a po 12 km se přijede k odbočce, kde se rovně jede na Col d´Agnel a na Col d´Izoard je to doleva.

Hned za odbočkou našince překvapí veliká cedule, kde je psáno, že je silnice v červenci a srpnu rezervována pro cyklisty!!!!!! A ostatní se tak opravdu k cyklistům chovají (jel jsem asi 500 m po prostředku, abych lépe viděl zpátky do údolí, za mnou 10 aut, všichni v pohodě a pak mi ještě zamávali). Po dvou zatáčkách se vjede do údolí s vesnicí Arieux, kde lze v mnoha studánkách nabrat vodu (naposledy!). Přímo proti silnici je vidět vysoká stráň v níž občas prosvítá silnice, která v několika serpentinách nastoupá slušné převýšení. Po jejich zdolání se přijede na malé sedýlko, ze kterého je již vidět vrchol stoupání. Malinko se klesne, projede se kamenným lavinovým polem (po silnici), za kterým je vlevo pamětní deska Fausta Coppiho a Louisna Bobeta. Pak již zbývá jen pár serpentin a sedlo je pokořeno.

Na sedle je muzeum Tour de France, kde jsou vystaveny fotky, plánky s Tour i třeba kolo, na které to borci kdysi jezdili – klobouk dolů. Též je nad sedlem vyhlídka s popisy okolních kopečků.

Severní cestu do Brianconu jsme sjížděli dolů. Horní část byla dost zatočená, v druhé půlce se již silnice občas narovnala. Byl položen tak max. rok starý asfalt a s nápisy z Tour roku 2003, kdy tudy vedla 9. etapa z Bourg d´Oisans do Gapu dlouhá 184,5 km na které byl Iroazd horskouprémií nejvyšší kategorie. Etapu v Gapu vyhrál Vinokurov. Popis etapy od Jardy Koblížka je tady. Z Brianconu na Izoard (21,5 km) hoši stoupali 1:08 hodiny!

My jsme se po sjezdu do Brianconu (nejvýše položeného města Evropy) vraceli po hlavní silnici do Guillestre. Celý okruh měří necelých 84 km s převýšením cca 1600 m.

Kopec je to opravdu pěkný a jeho pokoření za tu dřinu stojí. Severní cesta se mi zdála o něco náročnější než jižní, kterou jsme jeli nahoru. Chcete-li se títmo směrem vydat, napište mi nebo do komentářů, rád se podělím o ještě podrobnější informace.


Fotogalerie včetně profilu je tady.
Mapa od ViaMichelinu je tady.