|
|
CYKLOKLUB PLZEŇ POPIS AKCE: GLOCKNERKÖNIG +
DOLOMITY 3. - 8. ČERVNA 2005 |
|
SNAD UŽ TÉMEŘ TRADIČNĚ JSME I LETOS VYRAZILI NA GLOCKNERKÖNIGA
- TJ. ZÁVOD DO VRCHU NA VYSOKOHORSKÉ SILNICI K GROSSGLOCKNERU Z BRUCKU NA
FUCHsERTÖRL. NAVÍC SI ČÁST NAŠÍ REPREZENTACE KE KLASICKÉMU VÍKENDU
PŘIDALA JEŠTĚ TŘI DNY SUPER CYKLISTIKY V DOLOMITECH JEŽDĚNÍM PO TAMNÍCH SEDLECH
S VYVRCHOLENÍM - VYSOKOHORSKÝM PĚŠÍM VÝSTUPEM na téměř svislou horu
sassongher. jeli jsme tedy: glockner + dolomity skupina A - transporter: honza h., tomáš, hoří s
ivankou a pavel k. glockner od čtvrtka skupina b - petrův golfík: petr, ondra a honza ?. nerad bych se pouštěl do diskuse, proč zrovna my
jsme skupina B děkuji pane cimrmanne |
|
|
tady z jsou
fotky z glockneru s popisem TADy jsou fokty
z dolomit z kola |
|
|
PROGRAM: čtvrtek 2. června 2005 skupina B AUTEM: plzeň - německo
- nocleh v autě pátek 3. června 2005 skupina B tréninkový výjezd na FUCHsERTÖRL a edelweisspitze za
naprostého azura - 65 km skupina A opd. odjezd autem z plzně přes ž. rudu do brucku, po
našem příjezdu do kempu se lehce zatáhlo sobota 4. června 2005 - 30 km od rána to vypadá na pršení (do včerejška bylo 14 dní
vymetené nebe bez mráčku), upouštíme od původní trasy cca 80 km okruhu a
vyrážíme do údolí pod kaprun, kde jsme vloni tak pěkně zmokli. no, letos to
bylo stejné. takže jsme se napřed schovávali a nakonec dojíždíme v dešti do
kempu, ani jsme nedojeli na konec údolí. nevím proč musím letos na jednici
jen moknout. vychytali to tomáš s pavlem, kteří déšť přečkali v zell am see a
dojeli relativně sušší. k večeru se jdu s petrem zaregistrovat do závodu,
hoří to zabalil - tím si vzhledem ke své formě asi zachránil život. jinak
ivanka zkouší nášlapy a už asi dvakrát lehla. najeli jsme necelých 30 kiláků.
o co bylo hůř na kole, o to lepší je večeře - rajská a kolínka. vyhlásil
jsem, že když bude ráno pršet tak nejedu. neděle 5. června 2005 - závod glocknerkönig - 65 km -
1694 m. ráno prší méně, zatímco v noci lilo dost. vstáváme po
šesté a nějak nestíháme. na poslední chvíli chytáme auta co vezou věci
závodníkům nahoru a hurá na start. cestou mi ještě shodil z kola nějaký
německy mluvící kolega, naštestí bez následků (na kole). k mému velkému
překvapení mohu startovat s první vlnou - vloni jsme měl 2:02, tak mi asi ty
mě minuty odpustili. petr šlape pěkně do druhé vlny. už neprší, silnice je
ale mokrá. start, tedy spíš odchod,
prvních pár desítek metrů. špatně se jede v háku, cáká od kol. petr mě
dojížídí a předjíždí jako první z druhé vlny ve stoupání před mýtnicí - nikdo
z druhé vlny ho nepředjel! až na to počasí je to super, tep pod 170 nejde ani
v zatáčkách, hodně jedu ve stoje. vypadá to, že si splním své cíle: čas pod
1:55 a před klukama ze skupiny C. poslední kilák jedu krev a čas je super 1:48:24
- 265. místo z 1731 dokočivších. nahoře je mlha a zima, jdu se
převléknout do autobusu, smějeme se na sebe s nějakých cizincem, když si oba
hřejeme rukama prsty na nohou. po rozmrznutí obléknout a ven. potkávám se s petrem i s klukama z
c-éčka. hozna dostal 9 a pavel 14 minut => naprosto jsem spokojený. petr
má čas 1:31:49 - 45. místo!!! čas vítěze byl 1:15:15. celkové
výsledky máme tady. Z 35-TI čechů na startu je petr první a já pátý. sjíždíme
do stodoly na sladký těsto - nedovedu to specifikovat, ale je to dobrý.
vzhledem k počasí upouštíme od výjezdu na edelweisspitzi (poprvé co jsem na
glockneru) a pomalu se suneme dolů do brucku. odpoledne přestává pršet, tak
balíme a vyrážíme autem přes mittersil, tauerntunel, lienz a bruneck do
corvary - našeho bydliště na další tři dny. ostatní skupiny vyrážejí k jejich smůle k domovu. pondělí 6. června 2005 - 1. den v dolomitech - pass
gardena, sella, fedaia a campolongo ačkoliv ještě večer bylo docela hezky, tak ráno byla
slušná zima. studený vítr a cca 13 st. po dohodě jsme se rozdělili na další
dva dny na tři skupinky - já - samostatná jednotka, tomáš s pavlem a pak
jirka s ivčou. tomáše s pavlem čekala ofociální trasa - okruh kolem
"souhoří" gruppo sella - tj. zdolání pasů gardena, sella, pordoi a
campolongo. já jsem si vyměnil pordoi za vzdálenější fedaiu. cestou jsem se
za fedaiou jednou schovával před deštěm, jinak to nemělo chybu. dokonce jsem
se s chlapama potkal v arrabě a na campolongo a do corvary jsme už jeli
společně. večer se ochladilo ještě víc, tak že jsem spal v teplákách. úterý 7. června 2005 - 2. den v dolomitech - pass
valparola, falzarego, giau, pordoi a campolongo - 105 km - 2837 m. ráno vyrážíme na okruh číslo 2 - chlapi čeká pass
campolongo, falzarego a valparola. já jsem si navíc přidal pass giau a při
zpáteční cestě ještě na otočku pass pordoi z arraby. kopce nádherný, provoz
minimální, silnice parádně zakroucený - dolomity nemaj chybu. po večeři jsme vyrazili na obhlídku
corvary. večer se ochladilo tak, že jsme se všichni sešli v autě a topili si
vařičem. středa 8. června 2005 - 3. den v dolomitech - výstup na
sassongher - 1077 m. v noci byla fakt kosa, aby ne, ráno jsme našli cca 5 mm
tlustý led v dřevěném korytě vedle stanů. díky přitomnosti pavla - horolezce - jsme se dozvěděli,
že na onen strašný kopec, který se tyčí nad kempem a který je skoro ze všech
stran téměř svislý, je možný vyjít po nejjednodušší zajištěné cestě v
dolomitech. protože na kolo už nebylo kam jet (bez popojíždění autem), tak
jsme vyrazili vzhůru dobrodružství vybaveni teniskama a sandály. neuveřitelné
se stalo skutkem my jsme po docela pohodové cestě dorazili na vrchol odkud
byl úžasný rozhled. udělal jsem si letecký snímek našeho kempu a dalších pár
fotek. chvíli jsme poseděli a vyrazili dolů. za celkem 5 hodin bylo 1000
metrů nastoupáno i sestoupáno. tomáš s ivčou až na vrchol nedorazili a tak
jsme je sebrali na sjezdovce cestou zpátky.
pak už je následoval přejezd přes innsbruck, mnichov a ž. rudu do
plzně. závěr: glockner byl opět super
a to i přes nepřízeň počasí. na příští rok máme do závodu co zlepšovat, na
vítěze nám přeci jen ještě pár minutek chybí. navíc bych se konečně rád bez
deště svezl na kole v okolí zell am see. dolomity po zkušenostech
z roku 1997 opět nezklamaly a potvrdily, že je to pro nás kolečkáře ráj.
většinu nej sedel už znám téměř důvěrně a ty, co ještě chybí, nebudou
odolávat dlouho. pěší výstup na sassongher byl dokonalým vyvrcholení celé
této akce. díky pavle. celkově tedy paráda. honza |
|
|
|
|